Dron mapoval zdraví stromů v areálu Vysočina Areny |

Začátkem června se nad lesem v areálu Vysočina Areny vznášel speciální dron s kamerou. Měl za úkol odhalit kůrovcem napadené stromy v tom nejvčasnějším stádiu, tedy v období, kdy to často pouhým okem lesníci mohou odhalit jen stěží.

Moderní technologie a jejich nástroje rozšiřují možnosti majitelů lesů, kteří se všemožnými způsoby snaží porosty před broukem ochránit. „Les Ochoza v areálu Vysočina Areny, který je v majetku města, je stále v relativně dobrém stavu. Nechceme dopadnout jako na Jihlavsku nebo Velkomeziříčsku, a tak hledáme cesty, jak stávající stav lesních porostů udržet,“ svěřil místostarosta Stanislav Marek (Sdružení Nezávislých kandidátů pro obce). Novoměstské lesy se rozkládají na 360 hektarech.

Nové Město na Moravě se rozhodlo využít aplikaci Brouk, která s využitím nástrojů geoinformačních systémů podle certifikované metodiky pomáhá s včasnou detekcí napadených stromů. Za metodickým rámcem stojí odborníci z České zemědělské univerzity v Praze, za aplikací vývojáři ze společnosti Unicorn. „Loni jsme aplikaci vyvíjeli, od počátku letošního roku ji testujeme v praxi. Nové Město jsme oslovili, protože areál vzhledem k biatlonu známe, je v potřebné vyšší nadmořské výšce, takže se tu brouk šíří pomaleji, a je tady předpoklad, že se tu smrky i do budoucna mohou udržet,“ uvedl obchodní manažer Unicorn Václav Wiesner s tím, že 200hektarový les je pro pilotní projekt dobře zmapovatelná rozloha.

„V tomto případě vidím smysl především v prevenci. Pokud máme kůrovce v celém lese, detekce už nemá smysl, pokud však máme zdravý les a potřebujeme označit řádově jednotky postižených stromů, podobné nástroje smysl určitě mají. Mohou zachránit celý les,“ uvedl krajský radní pro oblast lesního hospodářství Martin Hyský (ČSSD).

Aplikace označí nemocné stromy

Zatímco na kontrolu lesa by se musely vydat desítky lesníků, kteří by stromy kontrolovali i několik dnů, dron zvládne 200 i více hektarů lesa za jediný den. Kamera pořídí snímky a výškové modely lesa, které následně zpracovává speciální aplikace. Ta pracuje s tzv. spektrálními vlastnostmi stromu. S klesajícím množstvím chlorofylu v jehlicích se totiž mění odrazivost stromu v různých pásmech elektromagnetického spektra. Zjednodušeně se dá říci, že se tak identifikují zdravé, napadené nebo mrtvé stromy. „Nemůžeme s určitostí říci, zda jde o kůrovce nebo je strom poškozený z jiného důvodu. Nicméně jsme takto schopní označit každý jednotlivý oslabený strom,“ vysvětluje Václav Wiesner.

Ve Vysočina Areně je třeba zkontrolovat desítky stromů

„Ze čtyřiceti tisíc stromů jsme identifikovali 56, které jsou mrtvé nebo napadené. V celé snímkované oblasti lesa jsme navíc detekovali na 300 stromů, které nejsou podle spektrální charakteristiky v pořádku,“ popsal zjednodušeně výsledek mapování Václav Wiesner. „Máme k dispozici mapu, ve které jsou vyznačené konkrétní stromy a jejich stav. Zjištění musíme ověřit v terénu, a pokud se nález kůrovce prokáže, co nejrychleji stromy vytěžit a odvézt z lesa,“ reagoval na aktuální výsledky využití technologie místostarosta Stanislav Marek.

Podívejte se, jak vypadají snímky s typy napadených stromů