Čtvrtý mýtus: Zemědělci s technikou i postupy zamrzli v 50. letech
Možná zastaralé ilustrační záběry, fotografie nebo ne
vždy opravené objekty zemědělských areálů vedou k mýtu číslo čtyři, tedy
k názoru, že zemědělské podniky zaostaly v období minulého režimu
a používají desítky let starou techniku. Jenže zemědělci, jak dokazuje
hned několik příkladů z Vysočiny, dnes využívají postupů, které jim
moderní doba technologií 21. století nabízí. Za zmínku stojí systém
inteligentního a precizního zemědělství, který šetří peníze
a především životní prostředí. „Některé zemědělské podniky využívají při
stanovení účinné látky drony, které na-
snímkují pole a dodají potřebná data k tomu, aby zemědělci stanovili,
kde je potřeba více nebo naopak méně hnojiva,“ vysvětluje krajský radní pro
oblast zemědělství Martin Hyský (ČSSD). Dále se zemědělci v souvislosti
s živočišnou výrobou zaměřují na zlepšování pohody zvířat. Například
zaměstnanci Zemědělské akciové společnosti Lípa nedaleko Havlíčkova Brodu,
která se mimo jiné zabývá chovem dojného skotu, zatahují zvířatům ochranné sítě,
a reagují tak na povětrnostní podmínky nebo na přímý sluneční svit.
Příležitosti na trhu i technologie přesného zemědělství
Některé společnosti hledají nová uplatnění na trhu, například Zemědělské družstvo Hrotovice zřídilo zpracovnu sladkovodních ryb a mezi prvními v Česku vybudovalo moderní recirkulační zařízení pro odchov sumečka afrického v ohřáté vodě s plánovanou roční produkcí 40 tun živých ryb. S dobou jdou i v Zemědělském obchodním družstvu Hořice u Humpolce. „Letos jsme pořídili loňskou novinku na trhu, novou sklízecí řezačku vybavenou systémem HarvestLab. Zařízení snímá vlhkost nebo naopak sušinu a v závislosti na údaji dokáže přizpůsobit dávku konzervantu a korigovat délku řezanky. Tím nám systém pomáhá při optimalizaci fermentačního procesu a ušetří až 10 % silážních aditiv,“ vysvětluje výhody jedné z technologií přesného zemědělství předseda představenstva družstva František Novák.
Výzkumný ústav bramborářský v Havlíčkově Brodě zase myslí na budoucnost. Téměř 70 let totiž shromažďuje informace o bramborách a pěstitelích, a vytváří tak genovou banku českých brambor, která eviduje přes 2 500 vzorků brambor.