Lesy na Vysočině, které postihla kůrovcová kalamita, nezůstaly bez pomoci. Finanční příspěvky poskytované Krajem Vysočina pomáhají vlastníkům lesů tuto náročnou obnovu zvládat. Lesníci jsou plně zaměstnáni zalesňováním, péčí o novou výsadbu a ochranou sazenic před škůdci a zvěří. Je to vidět nejen v samotném terénu, ale i na číslech. Podle krajského radního pro zemědělství a životní prostředí Pavla Řehoře (ANO 2011) dosáhla plocha zalesnění na Vysočině v roce 2021 vrcholu s 9 310 hektary, přičemž více než polovinu tvořily listnaté dřeviny. V roce 2023 se majitelům lesů podařilo obnovit 8 044 hektarů. Na rozdíl od dřívějších zvyklostí musejí nyní více spoléhat na přirozenou obnovu dřevin, které dříve hrály jen okrajovou roli. Kromě břízy a osiky proto do svých hospodářských plánů zahrnují i jeřáb ptačí.
Peníze pomohou s plánovanou obnovou lesů
Prodej dřeva během vrcholu kůrovcové kalamity přinášel výrazně nižší zisky a ani státní kompenzace neposkytly vlastníkům lesů dostatek prostředků k tomu, aby mohli bez finančních potíží vysazovat nové stromy. Vloni přijal krajský úřad přes 6 400 žádostí o finanční příspěvky, které administruje, v hodnotě dosahující téměř sedmi set milionů korun. „Naším cílem je, aby pomoc z ministerstva zemědělství pokračovala i nadále,“ zdůrazňuje radní Pavel Řehoř a dodává, že finanční podpora je důležitá, protože kůrovcová kalamita značně narušila ekonomickou stabilitu vlastníků lesů.
Eva Fruhwirtová
Radní Pavel Řehoř při kontrole ploch, kde se lesníci starají o nově vysázené stromy. Foto: Kraj Vysočina