V lesích Vysočiny se v posledních letech zabydlel kůrovec více, než je zdrávo. Ke svému rozmnožování má totiž téměř ideální podmínky. „Nadprůměrné teploty, nedostatek srážek nebo brzký nástup jara, respektive léta – to jsou hlavní důvody současné kůrovcové kalamity, se kterou se lesníci nejen na Vysočině potýkají,“ upozorňuje Jiří Bartoš z oddělení lesního hospodářství a myslivosti Krajského úřadu Kraje Vysočina.
Lesy Vysočiny tvoří až příliš vysoké procento smrků, kterým dlouhodobé oteplování nesvědčí, což je třeba brát při zalesňování v úvahu. „Právě na podporu vzniku druhově pestřejších a celkově stabilnějších lesů se zaměřují projednávané nové dotace Kraje Vysočina s názvem Zásady zastupitelstva Kraje Vysočina pro poskytování dotací na hospodaření v lesích. S jejich podobou se lze seznámit na webových stránkách kraje,“ informuje radní Kraje Vysočina pro oblast lesního hospodářství Martin Hyský (ČSSD) a doplňuje, že dále je možné využívat dotace do lesů ministerstva zemědělství podle nařízení vlády č. 30/2014 Sb., které Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí a zemědělství administruje. V těchto, ale i dalších otázkách ohledně hospodaření v lese, je třeba se obracet na příslušného odborného lesního hospodáře a aktivně se zapojit do boje proti kůrovci.
Pravidla při boji proti kůrovci
- Čistota lesa po zimě – nejlépe do konce března je nutné zpracovat veškerou problematickou hmotu – vývraty, zlomy, hmotu s přezimujícím kůrovcem. Platí, že pokácení a ponechání kulatiny na místě nebo na okraji lesa nic neřeší. Kůrovec dokončí svůj vývoj a rozlétne se do okolních lesů.
- Napadené dřevo, pokud není možné ho včas zpracovat, např. pořezem, je třeba odkornit, nebo chemicky asanovat. Odkorňování už není účinné, pokud je kůrovec pod kůrou ve stádiu světlého nebo tmavého brouka. V tomto případě už musí nastoupit chemie.
- Kácet a zpracovávat stromy, které už kůrovec opustil, je naprosto zbytečné. Místo nich je třeba se zaměřit na ty stromy, často okolní, které právě tento nebezpečný hmyz ničí, tedy kde pracuje pod kůrou – a to bez ohledu na to, zda ještě mají zelenou korunu.
Foto: Eva Fruhwirtová