Kamenné základy barokní sklárny, cestu k ní, stříbrné mince, kachlová kamna i sklářské pánve odhalil dva měsíce trvající archeologický průzkum v místě trasy nového obchvatu Salačovy Lhoty.
Nyní čeká archeology mytí nálezů, jejich fotodokumentace a příprava nálezové zprávy. Veřejnost by první kousky mohla spatřit v létě v Ledči nad Sázavou, kde se na zdejším hradu připravuje expozice věnovaná vývoji sklářství na Vysočině. Návštěvníci by tam mohli vidět sklářské formy se zlomkem datačního nápisu, ale i jiné cenné nálezy, které přispějí k dalším poznatkům o sklářství na Vysočině a o životě obyvatel hutí.
„Nejhodnotnějšími nálezy jsou pro nás fragmenty výrobků, ze kterých můžeme určit, co sklárna vyráběla,“ říká vedoucí archeologického výzkumu Petr Duffek. Objevené artefakty, jako třeba železná podkova nebo šatní přezka, pomohou zmapovat tehdejší každodenní život v huti. Nejpočetnějším nálezem co do objemu je sklohutní odpad pocházející z tavby skla a také technická keramika v podobě zlomků pánví na tavbu skla. Výzkum se týkal pouze území zasaženého stavbou obchvatu. Podle archeologů je větší část sklárny včetně pece zakonzervovaná pod přilehlou pastvinou pro ovce.
Skláři na Vysočinu přišli na přelomu 17. a 18. století
První zmínky o sklářské huti v Salačově Lhotě pocházejí z roku 1690, kdy je v historických seznamech uváděn sklář Jindřich se svou ženou. Zato 18. století je na informace bohatší – z této doby existují seznamy sklářských dělníků i jména skelmistrů, kteří zde působili. Rozsah areálu hutě odhadují archeologové díky objevené cestě, která sklárnu obcházela ze západu. Na Pacovsku fungovaly sklárny až do 70. let 19. století. Dalším sklářským regionem bylo širší okolí Kamenice nad Lipou, kde poslední huť zavřela ve Včelničce v roce 2004. Vůbec nejstarší hutě na Pelhřimovsku, doložené v písemných pramenech, jsou v panství Nový Rychnov.
Letošní rok je zaměřený na sklářství
Počátky sklářství na Pelhřimovsku spadají do konce
17. století, ještě starší sklárny působily v okolí Žďáru nad Sázavou.
Petr Duffek se svými kolegy už několik let mapuje tento vysočinský fenomén.
Veřejnost se s historií a zajímavostmi ze světa skla bude seznamovat
po celý zbytek roku, a to díky projektu Vysočina sklářská a Roku
skla, který pro letošek Kraj Vysočina vyhlásil. Program naleznete na webu www.vysocina.eu.
Pokud vás zajímají novinky z archeologické práce na Vysočině, podívejte se
na facebookovou stránku Archeologické nálezy na Vysočině.
Eva Fruhwirtová