Mistrem tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina se stal Miroslav Štěpánek z Velkého Meziříčí. Vyučený strojní zámečník pracuje s kovem dlouhá léta a postupně svůj zájem zaměřil na techniky a rukodělné činnosti, které zahrnuje pasířské řemeslo. Spolupracoval se slavnými návrhářkami, jeho prsten si koupil dirigent Jiří Bělohlávek a jeho šperky nosila i Lucie Bílá. Na Střední průmyslové škole v Třebíči vyučuje od roku 2010 obor pasířství.
Řemeslná výroba Vás provází celý život. Čemu se nejraději věnujete?
Je to výroba šperků – prsteny, náhrdelníky, náramky. Nezačínal jsem s kovy, ale se dřevem. Postupně jsem se propracoval až k práci s kovy a od osmdesátých let se věnuji právě výrobě šperků. Věnoval jsem se také interiérovým pasířským výrobkům.
V roce 2010 mě přesvědčili, abych šel učit pasíře na Střední průmyslovou školu do Třebíče a zůstal jsem tady dodnes.
Na rukodělné činnosti musí mít člověk talent. Kdy jste ho v sobě objevil?
Od mala jsem rád vyráběl a tvořil. Pracoval jsem rád se dřevem a také s nerosty. Hledal jsem je v přírodě a dělal si sbírky. Kameny mi vlastně zůstaly do dneška. Jsem praštěnej kamenem už od mládí (smích). Když jsem byl na vojně, tak jsem vyřezával ze dřeva různé masky, mísy a přívěšky. Pak mě uchvátily zbraně a pustil jsem se do výroby jejich kopií. V sedmdesátých letech jsem absolvoval restaurátorský kurz a začal jsem tvořit vlastní věci. Postupně mě přestalo bavit dělat jen kopie. Změnil jsem se z řemeslníka na řemeslníka tvůrce. Pustil jsem se do výroby šperky z plechu v kombinaci se dřevem a kůží.
S jakými osobnostmi jste se při své práci setkal?
Do Brna jsem jezdil za profesorem kunsthistorikem Igorem Zhořem. Hodně mě směřoval v mé práci. Měl časopisy ze zahraničí, diskutovali jsme o práci, to bylo moc fajn. V devadesátých letech jsem spolupracoval s Liběnou Rochovou, vyráběl jsem jí kovové doplňky pro její modely. Oblékala i Lucii Bílou, a tak jsem pro ni vyrobil několik celokovových pásků a broží. Rád vzpomínám na spolupráci s návrhářkou Taťánou Kovaříkovou, která obléká celebrity. Každé setkání mě posunulo dál.
Titul Mistr tradiční rukodělné výroby uděluje Kraj Vysočina od roku 2016 na návrh a doporučení Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury Kraje Vysočina při Muzeu Vysočiny Třebíč. Tento prestižní titul patří osobnostem, které dokonale ovládají postupy, dovednosti, znalosti nebo technologie v konkrétním oboru tradiční rukodělné výroby, prezentují je na veřejnosti a přiměřeně svým možnostem předávají své znalosti a zkušenosti dalším generacím. Miroslav Štěpánek se stal patnáctou osobností, které je tento titul na území Kraje Vysočina udělen.
Eva Fruhwirtová