Rozpočet Kraje Vysočina na rok 2023 počítá s příjmy ve výši 15,8 miliardy korun. Výdajová stránka rozpočtu činí 16,7 miliardy korun. Schodek ve výši 911 milionů korun chce Kraj Vysočina pokrýt z fondu strategických rezerv a pomocí dotací. V případě potřeby může kraj sáhnout na kontokorentní úvěr až do výše jedné miliardy korun, který má sjednaný u ČSOB.
Nejvyšší položky rozpočtu tvoří oblasti školství a dopravy. Výdaje ve školství dosáhnou 8,9 miliardy korun. V dopravě půjde o 2,5 miliardy korun – tam se počítá s nárůstem až o 24 procent oproti roku 2022. Rostou náklady na dopravní obslužnost, jen úhrada ztrát autobusovým a vlakovým dopravcům bude v příštím roce činit téměř 1,3 miliardy korun.
Za rozpočtový schodek mohou ve velké míře také zvyšující se náklady na energie. „Do konce letošního roku má kraj a jeho organizace ceny energií zafixované, podle nových smluv s dodavateli v příštím roce je však patrné, že tyto platby vzrostou o více než dvojnásobek na 1,07 miliardy korun,“ uvedl náměstek hejtmana pro ekonomiku a dopravu Miroslav Houška (KDU-ČSL) a jedním dechem dodal, že dalších pět set milionů korun na energie si kraj nechává ještě jako rezervu.
V oblasti mimořádné podpory počítá kraj s výdajem ve výši 350 milionů korun na Horáckou multifunkční arénu v Jihlavě a také s 56,5 miliony, kterými pomůže financovat přístavbu zimního stadionu v Třebíči. Na dotacích z Fondu Vysočiny kraj rozdá žadatelům až 333 milionů korun.
Na příjmové stránce vychází příjmy z daní ve výši 7,1 miliardy korun. „V letošním roce se totiž odhad příjmu zvýšil z původních 5,5 miliard až na 6,5 miliardy korun. Predikce na příští rok tak vychází z reálných čísel,“ dodal Houška.