Přesně před rokem zveřejnil předseda krajského opozičního klubu ANO Martin Kukla ve svém článku obavy vyplývající z důsledků krachu Sberbank pro Kraj Vysočina. Kraji tehdy po odebrání bankovní licence zcela zdravé a ekonomicky stabilní bance zůstalo nevyplacených 2,4 miliardy korun. Kolega Kukla předvídal konec plánování rozvojových projektů, odsouvání připravených investic a výplatu úroků v desítkách milionů korun za přijaté úvěry.
Považuji za správné a přitom politicky zcela korektní informovat obyvatele Vysočiny, nakolik se tehdejší černé scénáře pana zastupitele Kukly za uplynulý rok naplnily a nakolik skutečně zadržené peníze kraji chyběly.
Po uzavření Sberbank a zahájení insolvence vedení kraje okamžitě zahájilo výběrová řízení na poskytování bankovních služeb. Zejména šlo o zřízení nových bankovních účtů ve více bankovních domech, včetně otevření kontokorentního úvěru pro případné potřeby předfinancování projektů. Díky výhodným podmínkám úvěru, který se podařilo vyjednat a ze kterého bylo zatím potřeba čerpat pouze minimální část finančních prostředků, kraj dosud nemusel zaplatit na úrocích ani jednu jedinou korunu.
K omezení investic a plánování nových akcí v žádném případě nedošlo. Kraj naopak v posledních dvou letech proinvestoval historicky rekordní částky v podobě staveb rekonstruovaných silnic, nových obchvatů, pavilónů krajských nemocnic a dalších staveb v oblasti sociální péče, školství a kultury. V zásobníku akcí je naplánována řada nových rozvojových projektů za stovky milionů korun. Pro letošní rok byl opět navýšen Fond Vysočiny, který je hlavním nástrojem rozvoje kraje pro města, obce, spolky a další neziskové organizace ve všech oblastech života.
Současné vedení kraje přitom za 2,5 roku svého působení nenavýšilo počet úředníků s výjimkou pozic financovaných z evropských projektů, případně z jiných externích zdrojů, ty jsou zpravidla časově omezené na dobu jejich realizace, a pracovních míst, která si vyžádal stát na nové agendy, převážně v přenesené působnosti (výkon státní správy, nikoliv funkcí regionální samosprávy). Kraj intenzivně šetřil na svém provozu i na všech dalších výdajích, které jsou hrazeny z krajského rozpočtu. Díky úspornému provozu a příznivým daňovým příjmům se po uzavření hospodaření loňského roku podařilo do tzv. fondu strategických rezerv našetřit i přes masivní investování částku ve výši téměř 1,3 miliardy korun, která bude použita na další rozvoj kraje.
Ve zmiňovaném článku také pan zastupitel kritizoval vedení kraje za nečinnost a vyčkávání, přičemž sám informoval o svých aktivitách v podobě interpelací, které z pozice poslance vznesl při jednáních parlamentu. Vedení Kraje Vysočina přitom sehrálo v posledních 12 měsících v celém procesu insolvence jednu z nejvýznamnějších rolí a rozhodně nic nenechalo náhodě. Od samého počátku velmi intenzivně komunikovalo jak s manažery zkrachovalé banky, tak soudem jmenovanou insolvenční správkyní, vedením ČNB, ministerstvem financí, ostatními věřiteli, a samozřejmě probíhaly pravidelné konzultace na úrovni hejtman-premiér. Výsledkem působení kraje v předběžném věřitelském výboru a především nepřetržitého tlaku na veřejnou kontrolu celého procesu insolvence byl před několika dny insolvenční správkyní zveřejněný veřejný příslib výplaty pohledávek všem věřitelům pravděpodobně v plné výši ještě v tomto roce.
Nechci předjímat finální výsledek vypořádání zkrachovalé banky a osobně budu klidný až ve chvíli, kdy budou peníze ze Sberbank skutečně připsány na účet kraje. Pouze rekapituluji svůj příslib, který jsem na jednání krajského zastupitelstva veřejnosti i zastupitelům za vedení kraje před rokem dal. Že situaci se zadrženými penězi zvládneme, že kraj nezadlužíme, že neomezíme jeho rozvoj, že pomůžeme situaci překonat bez omezení i našim příspěvkovým organizacím a že uděláme maximum možného, abychom získali zadržené peníze zpět. V tuto chvíli tedy skládám účet – zatím splněno na 75 procent.